Čtenáře? Máme!

Druháčci se zakousli do čtení s pořádnou vervou. Zdá se, že nám ve škole začíná růst nová generace knihomolů. A máme z toho velikou radost!

Každá dočtená knížka si u nás totiž zaslouží svůj malý okamžik slávy. Její čtenář se usadí do našeho nebeského křesla a na chvíli se stane tím, kdo ostatním otevírá dveře do neznámého příběhu. Vypráví, co ho v knížce zaujalo, co se mu líbilo, a hlavně se snaží nalákat ostatní, aby po ní sáhli také. A ono to funguje! Seznam knížek, které si děti chtějí přečíst, se nám pomalu rozrůstá. A spolu s ním i schopnost o knihách mluvit, vyjádřit svůj názor a zaujmout ostatní.

Máme za sebou také naši první dílnu čtení. Děti její pravidla zvládly na jedničku, ale největší překvapení si nakonec připravily samy pro sebe. Na začátku si každý zkusil odhadnout, jak dlouho dokáže opravdu soustředěně a s chutí číst. Jenže pak se začetly… a četly. A četly dál. A i když už svůj odhad dávno překonaly, některým se od knížek pořád vůbec nechtělo.

A přesně o to nám jde. Ne o počet přečtených stránek ani o rekordy v pročtených minutách. Ale o ten okamžik, kdy dítě zapomene, že vlastně „trénuje čtení“, protože zkrátka potřebuje vědět, jak to bude dál.