Snídala s námi i ta slepice?

Třetím týdnem školního roku provázelo prvňáky písmenko S. Věrni naší tradici poznávání písmenek všemi smysly jsme se do toho opřeli.

V pondělí jsme všichni nevěřícně zírali na stan, který nám ve třídě vyrostl. Byl v něm ukrytý první úkol- odhalit, který z předěmtů do stanu nepatří.

V úterý se ze stanu ozývaly prapodivné zvuky. Zatímco jsme se snažili ze sypání vytvořit písmenka S na své lavice, podařilo se nám odhalit, že divné zvuky ve stanu vydává SLEPICE. Sezobala sypání a zybtek dne odpočívala. My ale vůbec ne! Ve skupinkách jsme pracovali na stavbách i se záhadnými tabulkami. 

Ve středu byl ve stanu smutný malý slon- přinesl nám s sebou čtenářskou dílnu, ve které jsme se dozvěděli, jak se smutkem zatočit. Na tělocviku jsme pak skákali snožmo a soutěžili.Snažili jsme se dodržovat všechna pravidla seč nám síly stačily.Skládali jsme puzzle, slyšeli  a vyprávěli jsme pohádku O Smolíčkovi. Zpívali jsme o slůněti, které stonalo.

A pak, ve čtvrtek,  přišla specialita písmenka S - společná snídaně. Vše, co bylo k jídlu, bylo s písmenkem spjaté. Rodiče tentokrát sami od sebe  přiložili ruku k dílu( JSTE VÁŽNĚ SKVĚLÍ!) a zásobovali náš stůl skořicovými šneky a štrůdlem a sušenkami s jedlými kvítky a nebo čokoládovými srdíčky. Esíčka ani smrkově zelený dort nemohl chybět. Salámy a sýry se svěží lučinou a zeleninovým salátkem a smažená vajíčka zaplnili poslední volná místečka na stolech.

V pátek jsme si pak zahráli na sardinky a opravdu všichni jsme se nasoukali do toho malinkého stanu. Rozloučili jsme se obrázkem stanového městečka při soumraku nebo svítání - každý podle svého gusta.

Týden utekl jako voda a my se nemůžeme dočkat, co nám přinese ten další.