Super Máňa se SUPER druháky z Machnína

Čtenářská lekce: Setkání druháků z Machnína a Ostašova

Druháci z Machnína a Ostašova se sešli na společné čtenářské lekci, která měla jasný cíl: pomoci dětem objevit a pojmenovat jejich silné stránky, tzv. "superschopnosti". Lekce spojila čtenářské dovednosti s osobnostním rozvojem a přinesla radost i spoustu nových zážitků.

Začátek plný tajemství 
Hned při příchodu dostal každý žák dvě cedulky – jednu se svým jménem a druhou, kterou měl nalepenou na zádech. Na této cedulce byla tajná "superschopnost", kterou pro každého žáka připravili učitelé. Děti měly za úkol během lekce odhalit, co na jejich cedulce stojí, ale nesměly si to mezi sebou prozradit, což vytvořilo atmosféru napětí a očekávání.

Kdo je Máňa?A proč je SUPER?
Lekce začala obrázkem postavy Máni z knihy. Děti se zamýšlely nad jejími pocity, které byly znázorněny jejím výrazem. Byla vážně moc smutná! Diskutovali jsme, proč se Máňa cítí tak, jak se cítí, a co jí může pomoci. Společně jsme se zaměřily na její větu: *"Každý něco umí, jen já nic."*

Hledání superschopností 
Děti si díky příběhu Máni začaly uvědomovat, že každý něco umí. Ponořily se do příběhu Máni a jejích spolužáků díky aktivitám, které zkoušely na vlastní kůži. Je superschopnost sfouknout svíčlu nosem, podepsat se nohou nebo společně zachránit zajíce ze závalu kamení?
Při četbě se děti zamýšlely nad charakterem postav a jejich schopnostmi.

Děti v týmech tvořily bubliny se vzkazy pro Máňu – co všechno dokáže a jaké schopnosti v sobě má. Jasně, že ji rozveselily!

Moje kniha, můj hrdina
V druhé hodině se žáci zaměřili na vlastní knihy, které si přinesli. Zkoumali hlavní postavu příběhu a přemýšleli, jaké ta má nejspíš superschopnosti.

Hra: Co mám na zádech?
Následovalo odhalování tajemných superschopností ze zad. Každý mohl klást ostatním otázky, na které mohli odpovídat pouze "ano" nebo "ne". Postupně tak děti objevovaly, v čem jejich učitelé vidí jejich silné stránky. Po odhalení si každý nalepil svou cedulku na hruď a do skupinových bublin doplnil, jaké superschopnosti mají ostatní spolužáci.

 Já jako superhrdina
Na závěr si děti vytvořily vlastní portrét. Obrázek sebe jako superhrdiny doplnily o jejich silné a postavu pak popsaly krátkým textem, který shrnoval jejich jedinečné schopnosti.

Lekce se super Mánou si pomáhala rozvíjet čtenářské dovednosti, jako je porozumění textu, předvídání děje a charakterizace postav, ale hlavně měla za úkol podpořit u dětí sebedůvěru a empatii. Věřím, že  odcházeli s pocitem, že každý má v sobě něco jedinečného, co stojí za objevování a rozvíjení. Setkání s novými kamarády z jiné budovy naší školy bylo navíc prvním z řady oťukávacích příležitostí, jak se seznámit a sblížit se svými budoucími spolužáky.